
Vůz řady Bg260
Základní informace
Čtyřnápravový vůz 2. třídy s 9 oddíly (72 míst k sezení), služebním oddílem a postranní chodbou o hmotnosti 39 t s maximální konstrukční rychlostí 160 km/h. Vozy vznikly úpravou řady B250 na počátku tisíciletí. Úprava spočívala v dosazení velkého stolku do služebního oddílu a jeho označení bílým pruhem nad oknem. Výroba vozů Ba probíhala v letech 1965 až 1968 (interval 20-80, výrobní maximální rychlost 160 km/h), 1969 až 1971 (interval 20-10, maximální rychlost 120 km/h), 1969 až 1971 (interval 20-40) a 1972 až 1973 (interval 20-41) v německé vagónce VEB Waggonbau Bautzen pro tehdejší Československé státní dráhy (nyní České dráhy).
Technické informace
Vozy odpovídají normě UIC-Y. Délka přes nárazníky dosahuje 24,5 m a vzdálenost mezi otočnými čepy činí 17,2 m. Vůz je vybaven samočinnou tlakovou brzdou Dako s režimy brzdění P a R. Pojezd je tvořen podvozky Görlitz V s brzdovými špalíky. Nástupní dveře jsou otočně skládacího typu. Čelní dveře jsou ručně posuvné a dvoudílné. V interiéru se nacházejí na každém představku 1 toaleta a 1 umývárna. Vytápění vozu je parní a odporové tvořené topnými články umístěnými v jednotlivých oddílech, na chodbičce i na představcích. Větrání vozu je zajištěno střešními větrači.
Provoz a zajímavosti
Série vozů s intervalem 20-80 byla po dodání provozována rychlostí 160 km/h, ta byla snížena v 70. letech na 140 km/h kvůli požadavku na zábrzdnou vzdálenost 1000 m. Vozy vyrobené na počátku 70. let měly interval 20-10 a byly dodané s maximální provozní rychlostí 140 km/h. Kvůli problémům s dobíjením baterií byla rychlost snížena na 120 km/h. Po roce 2000 byly zpětně upraveny pro rychlost 140 km/h. Vozy Ba 20-41 080 až 089 bylo spolu s pár vozy řady ABa (AB350) a DFa (DPost954) vybaveny elektropneumatickou brzdou a v GVD 1978/79 byly testovány na rychlících z Prahy do Českých Budějovic. Byly odlišeny podélným žlutým pruhem na skříni. Během provozu se vozy vyskytovaly prakticky po celé republice, sloužily pro vlakovou četu zvláště na spojích, kde nebyl řazen vůz se služebním oddílem. Potkat je bylo možné třeba na lince Plzeň – České Budějovice, Praha – Děčín, na rychlíku do Meziměstí, do Znojma, v okolí Jeseníku či Veselí nad Moravou.
Informace o základním modelu
Stav dokončení:
100 %
Verze:
1.0
Dostupné nátěry:

Vysvětlivky
HN - Hybridní Najbrt (X. verze), narušený nátěrový koncept
NN - Nový Najbrt (3. verze), Aleš Najbrt
SN2 - Starý Najbrt (2. verze), Aleš Najbrt
SN1 - Starý Najbrt (1. verze), Aleš Najbrt
ČD - standard, Igor Chovanec
ČSD - standard
BKI - Blonski, Daniel Blonski
ZSSK - standard
ŽSR - standard

