Vůz řady Bd264

Základní informace

Čtyřnápravový vůz 2. třídy s 9 oddíly (72 míst k sezení) s postranní chodbou o hmotnosti 39 t s maximální rychlostí 140 km/h. Výroba probíhala v letech 1974-1979 a 1981-1985 v německé vagonce VEB Waggonbau Bautzen pro tehdejší Československé státní dráhy (nyní České dráhy)

Technické informace

Vůz odpovídá normě UIC-Y. Délka přes nárazníky dosahuje 24,5 m a vzdálenost mezi otočnými čepy činí 17,2 m. Vůz je vybaven samočinnou tlakovou brzdou Dako s režimy brždění P a R. Pojezd je tvořen podvozky Görlitz V (1977-1979) nebo Görlitz Va (1981-1985) s brzdovými špalíky. Nástupní dveře jsou otočné skládacího typu, nejsou blokovány za jízdy. Čelní dveře jsou ručně posuvné a dvoudílné. V interiéru se nachází 1 toaleta a 1 umývárna. Odstraněním druhé umývárny a WC spolu s jedním kupé na straně bez rozvaděče vznikl prostor pro montáž 8 háků na kola. Vytápění vozu je teplovzdušné s parním a elektrickým ohřívačem vzduchu s automatickou regulaci teploty vzduchu a ruční regulací v jednotlivých oddílech pro cestující.

Provoz a zajímavosti

V roce 2009 vznikl prototyp úpravou vozu B249 20-41 907-6. Na rozdíl od sériového provedení byla odstraněna pouze umývárna a WC, vznikl tak prostor pro 4 kola. Sériovou úpravu (již z řady B256) provedly dílny ATECO Bubny v letech 2010–2011. Vybrané vozy byly vybaveny 18 žilovým UIC kabelem, aby byl umožněn jejich provoz na rameni Brno – Břeclav – Olomouc. Některé vozy prodělaly humanizaci ve firmě JANOZA CZ, postupně byly lakovány dle nového vizuálního stylu studia Najbrt. Některé vozy již byly přelakovávány vícekrát, tak se můžeme dočkat různých zajímavostí jako například vůz s číslem 473, který má čelo dle staršího provedení korporátního laku, avšak má modrou střechu (tzv. hybridní najbrt).

Vozy byly v průběhu let nasazovány na různých linkách. Jde zmínit využití na rychlících z Prahy přes Českou Třebovou do Brna, z Brna do Jeseníku a Šumperku, z Brna přes Břeclav do Olomouce, na lince Plzeň – Brno, či Praha – Luhačovice."