Vůz řady B256
Základní informace
Čtyřnápravový vůz 2. třídy s 10 oddíly (80 míst k sezení) s postranní chodbou o hmotnosti 39 t s maximální rychlostí 140 km/h. Výroba probíhala v letech 1974-1979 a 1981-1985 v německé vagónce VEB Waggonbau Bautzen pro tehdejší Československé státní dráhy (nyní České dráhy).
Technické informace
Vůz odpovídá normě UIC-Y a má přidělen režim RIC. Délka vozu přes nárazníky dosahuje 24,5 m a vzdálenost mezi otočnými čepy činí 17,2 m. Vůz je vybaven samočinnou tlakovou brzdou Dako s režimy brzdění P a R. Pojezd je tvořen podvozky Görlitz V (1977-1979) nebo Görlitz Va (1981-1985) s brzdovými špalíky. Nástupní dveře jsou otočně skládacího typu, početná část vozů byla vybavena i CZD s blokováním dveří za jízdy, ale z důvodu špatné údržby či kanibalizace náhradních dílů pro vozy v režimu RIC mnohdy nejsou funkční. Čelní dveře jsou ručně posuvné a dvoudílné. V interiéru se nacházejí na každém představku 1 toaleta a 1 umývárna. Vytápění vozu je teplovzdušné s parním a elektrickým ohřívačem vzduchu s automatickou regulací teploty vzduchu a ruční regulací v jednotlivých oddílech pro cestující. Větrání vozu je zajištěno střešními větrači a pomocí vytápěcí soustavy bez ohřevu vzduchu.
Provoz a zajímavosti
Do řady byly přesouvány vozy z řady B249, kterým byl odebrán RIC režim. Část z nich se pak pod řadu B249 navrátila. Některé vozy byly upraveny odstraněním umývárny, WC a jednoho kupé na straně bez rozvaděče v ATECO Bubny za účelem osazení 8 háků na kola. Tyto vozy přešly pod řadu Bd264. Tato řada je v současné době silně decimována, nepočítá se s jejich budoucím provozem z důvodu absence blokování dveří a CZD.
Informace o základním modelu
Stav dokončení:
100 %
Verze:
1.5
Dostupné nátěry:
Vysvětlivky
HN - Hybridní Najbrt (X. verze), narušený nátěrový koncept
NN - Nový Najbrt (3. verze), Aleš Najbrt
SN2 - Starý Najbrt (2. verze), Aleš Najbrt
SN1 - Starý Najbrt (1. verze), Aleš Najbrt
ČD - standard, Igor Chovanec
ČSD - standard
BKI - Blonski, Daniel Blonski
ZSSK - standard
ŽSR - standard
