Vůz řady AB349
Základní informace
Čtyřnápravový kombinovaný vůz 1. a 2. třídy s 4 oddíly 1. třídy (24 sedadel) + 5 oddílů 2. třídy (40 sedadel) a postranní chodbou o hmotnosti 39 t s maximální konstrukční rychlostí 160 km/h. Výroba probíhala v letech 1964 až 1967(původně interval 39-80, původně maximální provozní rychlost 160 km/h) a 1969 až 1973 (původně interval 39-10, maximální provozní rychlost 120 km/h) v německé vagónce VEB Waggonbau Bautzen pro tehdejší Československé státní dráhy (nyní České dráhy).
Technické informace
Vůz odpovídá normě UIC-Y a má přidělen režim RIC. Délka vozu přes nárazníky dosahuje 24,5 m a vzdálenost mezi otočnými čepy činí 17,2 m. Vůz je vybaven samočinnou tlakovou brzdou Dako s režimy brzdění P a R. Pojezd je tvořen podvozky Görlitz Va s brzdovými špalíky. Nástupní dveře jsou otočně skládacího typu vybaveny CZD a blokováním za jízdy. Čelní dveře jsou ručně posuvné a dvoudílné. V interiéru se nacházejí na každém představku 1 toaleta a 1 umývárna. Vytápění vozu je teplovzdušné s parním a elektrickým ohřívačem vzduchu s automatickou regulací teploty vzduchu a ruční regulací v jednotlivých oddílech pro cestující. Větrání vozu je zajištěno střešními větrači a pomocí vytápěcí soustavy bez ohřevu vzduchu
Provoz a zajímavosti
Je to kompletně humanizovaná řada vozů. Dva vozy mají údajně od výroby pokusně namontováno CZE. Vůz s pořadovým číslem 019-9 by měl mít dosud ČSD lak, avšak je neprovozní. Vůz 028-0 jako první dostal potahy sedadel 1. třídy typu Aufeer v roce 2019.
Informace o základním modelu
Stav dokončení:
100 %
Verze:
1.0
Dostupné nátěry:
Vysvětlivky
HN - Hybridní Najbrt (X. verze), narušený nátěrový koncept
NN - Nový Najbrt (3. verze), Aleš Najbrt
SN2 - Starý Najbrt (2. verze), Aleš Najbrt
SN1 - Starý Najbrt (1. verze), Aleš Najbrt
ČD - standard, Igor Chovanec
ČSD - standard
BKI - Blonski, Daniel Blonski
ZSSK - standard
ŽSR - standard
