top of page

Vůz řady A150

Základní informace

Čtyřnápravový vůz 1. třídy s 9 oddíly (54 míst k sezení) s postranní chodbou o hmotnosti 38 t s maximální rychlostí 140 km/h. Výroba probíhala v letech 1967 až 1968 a 1970 až 1971 v německé vagónce VEB Waggonbau Bautzen pro tehdejší Československé státní dráhy (nyní České dráhy).

Technické informace

Vůz odpovídá normě UIC-Y. Délka vozu přes nárazníky dosahuje 24,5 m a vzdálenost mezi otočnými čepy činí 17,2 m. Vůz je vybaven samočinnou tlakovou brzdou Dako s režimy brzdění P a R. Pojezd je tvořen podvozky Görlitz V s brzdovými špalíky. Nástupní dveře jsou otočně skládacího typu. Čelní dveře jsou ručně posuvné a dvoudílné. V interiéru se nacházejí na každém představku 1 toaleta a 1 umývárna. Vytápění vozu je parní a odporové tvořené topnými články umístěnými v jednotlivých oddílech, na chodbičce i na představcích. Větrání vozu je zajištěno střešními větrači.

Provoz a zajímavosti

Série vozů s intervalem 19-80 (výroba 1967 až 1968) byla po dodání provozována rychlostí 160 km/h, ta byla snížena v 70. letech na 140 km/h kvůli požadavku na zábrzdnou vzdálenost 1000 m. Po roce 2000 dostaly interval 19-40. Vozy vyrobené na počátku 70. let měly interval 19-10 dodané s maximální provozní rychlostí 140 km/h. Kvůli problémům s dobíjením baterií byla rychlost snížena na 120 km/h. Po roce 2000 byly zpětně upraveny pro rychlost 140 km/h a spolu se staršími vozy (19-40) byly převedeny do intervalu 19-46. Po rozdělení republiky byly české vozy označeny jako druhá třída (B 29-88 či 29-80) a na přelomu tisíciletí byl přeživší části navrácen statut první třídy. Vůz číslo 126-2 vznikl úpravou vozu AB350. Pár vozů bylo v letech 1998–2001 zrekonstruováno v ŽOS České Velenice na řadu Aee152.

Vozy se vyskytovaly na výkonech napříč celou republikou, bylo je možné potkat například na obou linkách z Prahy do Brna, z Prahy do Děčína, Chomutova, Třince a na dalších. V posledních letech provozu sloužily převážně jako náhrady, až do konce provozu zaskakovaly i na expresech. Poslední vůz dojezdil v roce 2015, dnes je lze potkat na historických soupravách.

Informace o základním modelu

Stav dokončení:

100 %

Verze:

1.0

Dostupné nátěry:

Vysvětlivky

HN - Hybridní Najbrt (X. verze), narušený nátěrový koncept 

NN - Nový Najbrt (3. verze), Aleš Najbrt

SN2 - Starý Najbrt (2. verze), Aleš Najbrt

SN1 - Starý Najbrt (1. verze), Aleš Najbrt

ČD - standard, Igor Chovanec

ČSD - standard

BKI - Blonski, Daniel Blonski

ZSSK - standard

ŽSR - standard

Fotogalerie
bottom of page